Já = zaměstnaná žena

Pracovala jsem jako finanční konzultant pro společnost Partners financial services, a.s. Nicméně nebyla to společnost, ale já, kdo jednal s klienty, nebyla to společnost, ale já, kdo se snažil s klienty si vybudovat vztah plný důvěry a vzájemného porozumění. Bez toho by totiž moje práce neměla vůbec žádný smysl.

Snažila jsem se s klienty jednat fér a tak, abych splnila to, co jsem jim při naší první schůzce slíbila. Každopádně už jsem si za 2,5 roku, co jsem tuto práci dělala, uvědomila jednu věc. Rodina je pro mě vším, proto jsem se snažila o víkendech nepracovat, ale věnovat se rodině.

Společnost mi poskytovala zázemí, bez kterého bych tuto práci nemohla vykonávat, ale byla jsem to já, kdo se klientům snažil ukázat pozitiva mé profese napřímo.

Ráda jsem říkávala, že jsem pro své klienty praktický lékař na jejich finance. Ten by taky měl vědět všechny diagnózy, které pacient má, i když se chodí radit i k jiným odborníkům. Se mnou mohli klienti probírat své finance od běžných účtů, přes zajištění své osoby, rodiny, majetku, až po půjčky, hypotéky, investice do budoucnosti nebo zajištění na stáří. To vše mohou konzultovat i v bankách, pojišťovnách, ale osobní finanční konzultant je schopen jim téměř vše vysvětlit a dát do souvislostí.

A to, co jsem nevěděla, jsem zjistila, protože nejdůležitější je, aby klient vždy věděl... co podepisuje, aby věděl, co k čemu potřebuje, či nikoli a hlavně pokud má otázky, tak jsem chtěla, aby je měl zodpovězené. Protože informovaný klient ví, jak pracují jeho peníze pro něj a ne pro jiné instituce, ví, že je lepší z peněz úroky dostávat a ne je platit...

Pracovala, teď už je i tato zkušenost pro mě minulostí...

Začala jsem už paralelně s prací finančního konzultanta pracovat jako školní asistent na poloviční úvazek ve školce. Uvědomila jsem si, že předávat kus ze sebe a učit děti základům slušného a eticky mravního života mě naplňuje víc než se hnát za vzdušnými zámky, že pomohu někde, kde ani moc pomoci nechtějí.

A navíc - jsem více doma, jsem více pro své děti, jsem více s manželem... Co si mám přát víc?

Jen si uvědomuji stále a stále víc jednu věc - když jsem byla mladší, ještě na škole, chtěla jsem pracovat v jedné práci celý život, až do důchodu... A teď jen čím dál víc zjišťuji, že mě Bůh na jednom místě nechce. Už jsem měla víc než 4 zaměstnání, nepočítám-li povolání katechetky, a to vůbec nejkrásnější, zaměstnání mateřské. A tak trochu tuším, že v tomto Bůh ještě se mnou neskončil...