Nové desatero papeže Františka

Vypněte televizi, respektujte přírodu, neusilujte o to přivést druhé ke své vlastní víře. To jsou tipy papeže Františka na šťastnější a spokojenější život. Papež je veřejnosti odhalil v rozhovoru publikovaném 27. července 2014 ve venezuelském týdeníku Viva.

1. Žij a nechej žít

Každý z nás by se měl řídit tímto heslem, říká papež. Heslo je velmi podobné jednomu italskému hlásajícímu 'Pohybuj se vpřed a to samé dovol i druhým'.

2. Rozdávej druhým kousek sebe

,,Lidé mají být vůči svému okolí otevření a velkorysí," upozorňuje František, protože "pokud se stáhneme do sebe samých, riskujeme tím, že se staneme egocentriky."

3. Životem postupuj klidně

Papež, který působil jako učitel literatury na střední škole a své znalosti z této oblasti využívá i dnes, se inspiruje románem Ricardo Guiraldese. V něm se hlavní hrdina gaučo Don Segundo Sombra ohlíží za svým životem. Don Segundo popisuje, že v mládí byl říčkou plnou kamení, kterého se nedokázal zbavit. V dospělosti rychle plynoucí řekou a ve stáří kaluží, na jejíž hladině je pohyb, i když minimální, znatelný. Svatý Otec řekl, že se mu obzvláště líbí přirovnání ke kaluži. Ta má podle něj schopnost pohybu doprovázeného laskavostí, pokorou a klidem.

4. Zdravý způsob trávení volného času

U lidí se vytrácí potěšení z umění, literatury a hraní si s dětmi, lituje papež. ,,Konsumerismus přináší úzkost a stres a obírá lidi o zdravý způsob trávení volného času," říká a vyzývá: ,,Třebaže mnoho rodičů pracuje dlouho do večera, musí si najít čas na své děti. Rodiny by rovněž během společného stolování měly vypnout televizi. Televize sice je důležitý zdroj informací, během jídla lidem ale znemožňuje vzájemnou komunikaci."

5. Neděle je svátek

Podle papeže by se v neděli nemělo chodit do práce, protože neděle je dnem rodiny.

6. Důstojná pracovní místa

,,Hledejme inovativní způsob a vytvořme pro mladé lidi důstojná pracovní místa. Pokud se nám to nepodaří, propadnou mladí drogám a budou náchylnější k sebevraždám," vysvětluje. Dát lidem jídlo podle mínění papeže nestačí. ,,Důstojnosti je dosaženo až tehdy, kdy domů přineseme jídlo za námi vydělané peníze," uzavírá.

7. Respekt k přírodě

Přírodu musíme respektovat a starat se o ni, uvádí hlava katolické církve. ,,Enviromentální degradace je jednou z největších výzev, před kterou stojíme. Otázka, jíž zcela ignorujeme, je: 'Nepáchá lidstvo sebevraždu tím, jak bezohledně a tyransky s přírodou zachází?'"

8. Nebuďme negativní

Papež upozorňuje, že by lidé měli přestat být negativní. ,,Když mluvíme špatně o druhých, značí to jen naše nízké sebevědomí. Umět se rychle přenést přes negativní věci je zdravé," uvádí.

9. Respektujme víru druhých

,,Druhými lidmi se naopak můžeme inspirovat a rozvíjet se díky vzájemné komunikaci. Přivádění druhých na svou víru je ten nejškodlivější a paralyzující aspekt všech náboženství." Svou myšlenku František následně rozvíjí: ,,Přístup 'Mluvím s tebou, abych tě přesvědčil', je špatný. Každá osoba vede dialog. Církev se rozrůstá tím, že k sobě nové členy něčím přitáhne, ne tím, že je přemlouvá."

10. Pracujme pro mír

,,Žijeme v čase válek. Svou výzvu k míru musíme doslova křičet," komentuje papež a upozorňuje, že mír někdy mylně budí dojem ticha a klidu. ,,Mír není nikdy klidný. Mír musí být proaktivní a dynamický," uzavírá své myšlenky.

"Desatero pokoje" pro všedního křesťana

Každému z nás se už určitě stalo, že jsme se chtěli pustit do nějaké práce, ale nevěděli jsme jak na to. Mnohdy jsme to pak vzdali. Totéž platí i o práci na svém životě, na své svatosti. Mnozí lidé myšlenku na svatost odeženou: "Svatost přece není pro nás - obyčejné lidi". Papež Jan XXIII. ale říká: "Člověk se může stát svatým jak s papežskou berlou, tak s koštětem v ruce."

Své rady, jak být křesťanem ve všedním životě, shrnul v desetibodovém programu (resp. jedenáctibodovém :-) ) pod názvem "Desatero pokoje". Byla to spiritualita přizpůsobená všednímu dni. Každý bod lze žít buď jeden den, či jeden týden... Začít je možno kdykoliv. Ulehčením pro každého může být myšlenka, že se nemá zabývat budoucností, ale že zvolený bod programu bude žít "jen pro dnešek"!

1. Jen pro dnešek SE BUDU SNAŽIT PROŽÍT DEN, ANIŽ BYCH CHTĚL
VYŘEŠIT PROBLÉM CELÉHO SVÉHO ŽIVOTA.

Co všechno na mě dnes čeká! Často musím řešit mnoho problémů - narůstají přede mnou jako nedostupná hora, klesám na mysli - to nedokážu! Před svými problémy dnes nebudu uhýbat, nebudu klesat na mysli, budu jim ale hledět do očí. Předám sebe i se svými problémy Bohu, uvědomím si: dnes se o mne stará On. Jde se mnou přes hory a doly, výšiny i hlubiny.
Stačí vždy jen krátká modlitba, občasné zamyšlení. Také ranní a večerní modlitba.

2. Jen pro dnešek VĚNUJI ALESPOŇ DESET MINUT DOBRÉ ČETBĚ.

Dobrá četba je pro život duše stejně důležitá a nutná jako dobrá výživa pro život těla. "Čtěte málo ale dobře!"

3. Jen pro dnešek NEBUDU NIKOHO KRITIZOVAT A NAPRAVOVAT.

Jsem především zodpovědný sám za sebe, ne za druhé. Měl bych tedy především sám na sobě vidět všechno dobré i zlé. A měl bych se, pokud možno, vidět tak, jak mě vidí Bůh. On je můj Pán. On má o mém životě největší přehled. Jemu záleží jak na mě, tak ale i na lidech v mém okolí. Až před Ním stanu ve smrti, bude Jeho pohled obrácen pouze na mne. Tehdy se mi otevřou oči a uvidím, na čem vskutku záleželo.
Nyní je tedy pro mě důležité Kristovo slovo: "Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra a trám ve svém oku nepozoruješ?" Jen pro dnešek chci tedy korigovat pouze sám sebe.

4. Jen pro dnešek BUDU ŽÍT Z JISTOTY, ŽE JSEM STVOŘEN PRO
ŠTĚSTÍ, JAK NA ONOM, TAK I NA TOMTO SVĚTĚ.

Jsme Boží synové a dcery, ale naše oči pro Boha osleply, naše uši pro jeho slovo ohluchly, ztrácíme božský cíl a běžíme výhradně za lidskými cíly. V uších nám přestává znít Boží volání a posloucháme raději ruch světa. Jsme pyšní na to co jsme a co chceme. Přehlížíme Ježíše, který je obraz Otce a bratr člověka.
Naše zacpané uši ale musíme pročistit, abychom slyšeli k čemu jsme povoláni, odvalit kámen z našich srdcí, abychom poznali k čemu nás Bůh stvořil.

5. Jen pro dnešek CHCI POZNÁVAT PLÁN, KTERÝ SE MNOU MÁ BŮH.

Nemusím se štvát ani váhat. Bůh zná mé kroky a jejich rychlost, zná mé možnosti. Půjde se mnou za předpokladu, že se vydám po jeho cestách a že ve svých plánech ponechám místo na jeho dobré záměry.

6. Jen pro dnešek NEBUDU MÍT STRACH.

Nebudu mít strach radovat se ze všeho co je krásné a budu věřit v dobrotu. Nebudu mít strach před tím, co mě jednou může potkat. Vždyť tolikrát je v Písmu připomínáno: "Neboj se, jsem s Tebou, držím Tě za ruku." Naše často "podzimní nálada", by se tak měla měnit v náladu spíše adventní. Strach a hrůza by se měly měnit v očekávání krásného, co nám Pán přislíbil.

7. Jen pro dnešek SE PŘIZPUSOBÍM OKOLNOSTEM, ANIŽ BYCH CHTĚL OKOLNOSTI PŘIZPŮSOBIT MÝM PŘÁNÍM.

Mnohý člověk je jako dubnové počasí: náladový, nestálý, nevyrovnaný... Domnívám-li se, že lidé se mi musí přizpůsobit, promeškám cenné hodnoty pro svůj život. Něco velmi důležitého mi může být darováno právě v lidech, kteří jsou mi málo sympatičtí. Učiním-li se mírou věcí, ošidím svůj život. Ten je mnohotvárnější a pestřejší, než jsem ochoten uznat. Právě v setkávání s ostatními, ve výměně a střetu názorů a situací,přijdu na stopu životu.

8. Jen pro dnešek CHCI KONAT DOBRO.

Konání dobra vyvěrá z Boží dobroty. Nemusím konat nemožné, mohu činit jen to, co je v mých lidských silách. Jeho dobrota totiž chce působit skrze mne. Vykonám pouze to, co je možné, a vše ostatní ponechám Bohu. Vždyť je to Bůh, kdo dobro dává a působí.

9. Jen pro dnešek VYKONÁM DOBRÝ SKUTEK A NEBUDU O TOM NIKOMU VYPRAVOVAT.

Je "ztělesněná dobrota", slýcháme o někom. A lidé se pak ptají: "Proč?" Co je to za cesty, po nichž chodí?
Jak mohu také já žít tak, aby skrze mně přibylo v mém okolí trochu dobra?

10. Jen pro dnešek CHCI KONAT BOŽÍ VŮLI.

Ve všedním životě se vždy najde něco, co mi připravuje více starostí - nějaký nevyřešený problém, který přede mnou narůstá a skličuje mě. Proto si určím pořadí věcí, které je nutné vyřídit a předně vykonám něco konkrétního, do čeho se mi vůbec nechce, co již dlouho odkládám. Když se k tomu nakonec odhodlám, jistě poznám, že mi najednou zbývá více času na vše ostatní a jak mi je lehce.
Vždycky smím důvěřovat, že Bůh mi chce pomoci, stojí při mně a ukazuje mi cestu z každé životní situace.

11. Jen pro dnešek CHCI VĚŘIT V BOŽÍ PROZŘETELNOST.

Bůh o mně ví a stará se o mne tak, jakoby mimo mne nebylo nikoho na světě (i kdyby okolnosti nasvědčovaly o pravém opaku). Bůh si mě váží, cení mě jako drahocenný šperk a miluje mne jako svou milovanou dceru nebo syna.

Každý "dnešní den" se může stávat dveřmi, v nichž stojí Pán. On totiž přichází naproti těm, kdo žijí právě v tomto a v každém přítomném okamžiku.

Volně zpracováno podle knihy J. Haase: "Žít pokojně", kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství